O perníkové chaloupce a co bylo pak?
Na konci třetí třídy jsme se rozhodli, že si zahrajeme divadlo. Zkusili jsme divadelní kus s názvem: O perníkové chaloupce a co bylo pak? Proběhl výběr rolí, nácvik jevištní mluvy, výroba rekvizit, chystání masek. Celou pohádku jsme hudebně vylepšili a zazněly tam písně jako Není nutno, Ho ho Watanay, Dveře do pohádky, Špunt a taneční vsuvka na píseň Když jde malý bobr spát. Nejprve jsme divadlo zahráli pro rodiče, které jsme pozvali na kuželnu, čímž děkujeme Sokolu Mistřín a panu Ivanu Blahovi za krásné odpoledne. Pohádka se rodičům moc líbila, ukápla i slzička, protože to bylo takové loučení s 3.A. a já všem za hezké společně prožité odpoledne děkuji i za krásný dárek a slova díků. A celý druhý týden v měsíci červnu se nesl na divadelní notě. Hráli jsme pro obě školky Mistřín i Svatobořice, pro celý první stupeň, část druhého stupně a přišel se podívat i pan ředitel s paní zástupkyní. Celá pointa příběhu byla v tom, že v perníkové chaloupce nebydlí zlá ježibaba, ale hodná babička, která Jeníčka a Mařenku naučí péct medové perníčky. A jak našli Jeníček s Mařenkou cestu z lesa? Pomohla jim hodná zvířátka. Proto je potřeba společně spolupracovat a pomáhat si, jak bylo řečeno na konci příběhu:
Činíme se všichni spolu. Tak to v životě má být. Každodenní pilná práce přináší nám blahobyt.
Když se dáme dohromady, udělá se práce dost, k užitku nám a především druhým lidem pro radost.
A nám také činilo radost přinášet potěšení druhým, zvlášť když na konci příběhu všichni ochutnali ty skvělé medové perníčky z Cukrárny U Mlsounů! Věříme, že se pohádka líbila a že to bylo takové pěkné zakončení společných tří let, které jsme spolu prožili. A že jsme si to pořádně užili a bude na co vzpomínat, to už víme nejlépe jen my…
Třída 3.A a p.uč.Markéta Varmužová
Fotogalerie
